 |
Polykarbonáty představují specifickou skupinu termoplastických polymerů, které lze snadno opracovávat, formovat a tepelně tvarovat. Díky těmto vlastnostem mají široké využití. Polykarbonáty nemají jedinečný identifikační kód pro plasty, jsou identifikovány jako skupina "7 - ostatní".
Polykarbonát byl objeven v roce 1953 doktorem H. Schnellem z Bayer AG z Německa a D.W. Foxem z General Electric z USA. V dalších letech se polykarbonát začal používat pro komerční využití. Zpočátku se polykarbonát používal pro elektrické a elektronické součásti, jako jsou např. obrazovky a konektory, později pro zasklívání skleníků a veřejných budov. Vzhledem ke své vynikající kombinaci prospěšných vlastností se brzy stal materiálem pro mnohá další využití.
|
|
|
PC vlastnosti
Polykarbonáty jsou vysokomolekulární amorfní technické termoplasty. Vyznačují se kombinací vynikající mechanické odolnosti, sklovité průhlednosti, vynikající rozměrové stálosti, značné tepelné odolnosti a dobrých elektrických vlastností. Pro inženýry a designéry je polykarbonát odlišný od ostatních termoplastů, nabízí svobodu designu a umožňuje zvolit si kombinaci těchto vlastností splňující specifikaci požadavků pro širokou škálu výrobků.
Polykarbonát (PC) - polymerní řetězec opakuje uhličitanové skupiny a polykarbonáty jsou ve skutečnosti polyestery kyseliny uhličité. Polykarbonát spojuje řadu velmi dobrých vlastností, kterých nebylo dosud souhrnně dosaženo u žádného dalšího typu termoplastů. Ačkoliv má polykarbonát vysokou odolnost proti nárazu, má nízkou odolnost vůči poškrábání a tak je například na polykarbonátová brýlová skla či vnější polykarbonátové součásti automobilů aplikována speciální ochranná vrstva. Vlastnosti polykarbonátu jsou dosti blízké vlastnostem polymetylmetakrylátu (PMMA, akryl), ale polykarbonát je pevnější a použitelný v širším rozsahu teplot, je ale také dražší. Tento polymer je vysoce transparentní pro viditelné světlo, disponuje lepší propustností světla než spousta druhů skla.
|
PC využití
Polykarbonát je univerzální, pevný plast, který lze použít pro širokou škálu výrobků. Od neprůstřelných oken po kompaktní disky (CD), výčet možností použití je téměř nekonečný. Hlavní výhodou polykarbonátu, ve srovnání s jinými druhy plastů, je jeho bezkonkurenční pevnost a nízká hmotnost. Například akryl je o 17% pevnější než sklo, zato polykarbonát je téměř nerozbitný. Neprůstřelná okna bývají často vyrobena z polykarbonátu. Další výhodou je, že polykarbonát váží pouze jednu třetinu hmotnosti akrylu a jednu šestinu hmotnosti skla. Jedinou jeho nevýhodou je, že je dražší než akryl nebo sklo. Kompaktní disky a DVD jsou asi nejčastější známé příklady použití polykarbonátu. Pokud jste někdy zkoušeli rozbít CD, před tím než jej vyhodíte, pravděpodobně jste si vyzkoušeli, jak pevný polykarbonát je. Ve slunečních brýlích jsou používány polykarbonátové čočky, které jsou opatřeny filtrem zamezujícím průniku UV záření, ty jsou pak díky vysoké odolnosti proti nárazu ideální pro sportovní aktivity.
Polykarbonát je také hojně využíván v elektronickém průmyslu. Na výrobu plášťů mnohých mobilních telefonů, pagerů a notebooků, je často použit čirý nebo neprůhledný polykarbonát. Dále se polykarbonát používá na výrobu skleníků, venkovních staveb, světlometů automobilů a v oblasti zdravotnictví.
Během zpracování je poněkud méně toxický než polyvinylchlorid (PVC), nicméně ve fázi jeho výroby jsou toxické chemikálie používány. Přesto je recyklovatelný a pro mnohá využití ekologičtější, než jiné materiály, včetně PVC.
|
Other common thermoplastics
|
 |
|
